Formule 1 v roce 2005

56. sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (2005)
Mistr světa - Fernando Alonso
Obecné informace
Počet závodů	19
Počet pilotů	21
Počet týmů	10
Pohár jezdců
První	Fernando Alonso 133 b. (Renault)
Druhý	Kimi Räikkönen (McLaren–Mercedes)
Třetí	Michael Schumacher (Ferrari)
Pohár konstruktérů
První	Renault 191 b.
Formule 1
◄ 2004 2006 ►

Mistrovství světa vozů Formule 1 pro rok 2005 obsahovalo rekordních 19 závodů. Zahajovalo se v Austrálii 6. března a končilo se v Číně 16. října. Novinkou byla Grand Prix Turecka. První závod sezóny je poznamenán polemikou, která odráží politickou situaci v současné formuli 1. Minardi žádá o povolení startovat s loňskou modifikací vozů, ale zatímco z počátku se zdá, že to proběhne bez problému, posléze se ukázal opak. Paul Stoddart, majitel týmu Minardi se obrátil na úřady státu Melbourne, který si vynutil start týmu z Faenzi. Výsledky kvalifikace, která se poprvé jela novým způsobem (Rozdělena do dvou částí, časy se sčítaly. První část se jela v sobotu odpoledne a druhá část v neděli ráno), poznamenal déšť. Nejlépe si vedl Fisichella na voze Renault e Jarno Trulli na Toyotě.

Závodem prošel bez jediného zaváhaní Fisichella a vybojoval si tak své druhé vítězství v kariéře. Na stupně vítězů ho doprovodil Barrichello na Ferrari a týmový kolega Alonso. Vynikajícím způsobem se uvedl nástupce Jaguaru, tým Red Bull, který si v premiérovém závodě vysloužil 8 bodů.

Závod v Malajsii potvrdil hodnoty z Austrálie, sílu vozů Renault a problémy týmu Ferrari. Tentokrát je to Alonso, který přivezl Renault vítězně do cíle, zatímco Fisichella je výřazen po kolizi s Webberem v boji o třetí pozici. Druhé místo překvapivě vybojoval Jarno Trulli, který startoval, tak jako v předchozím závodě, z první řady, ale tentokrát se mu podařilo vydržet s dechem i v závodě a nadělil tak Toyotě první stupně vítězů. Na podium dosáhl i Nick Heidfeld. Pro závod v Bahrajnu Ferrari předčasně nasazuje novou modifikaci vozu F2005 ve snaze vylepšit špatné výsledky z předešlých dvou závodů. Michael Schumacher zaujal druhé místo na startu za Alonsem na Renaultu a před již zmiňovaným Trullim na Toyotě. V prvních kolech závodu předváděli Alonso i Schumacher boj o první příčku, než musel Schumacher ve 13 kole odstoupit pro mechanické potíže. Alonso si jede pro další vítězství se značným předstihem před Toyotou Jarna Trulliho (Ralf Schumacher s druhou Toyotou je 4.) Boduje také McLaren Räikkönen je 3. a Pedro de la Rosa, který nahradil ve voze zraněného Montoyu dovezl vůz na 5. místě.

První závod na evropské půdě hostila italská Imola a byl jakýmsi znovuzrozením Ferrari a BAR dvou týmů, kterým se na začátku sezóny nedařilo. BAR se z prvních bodů neradoval dlouho, oba jezdci byli posléze diskvalifikování za nepovolenou hmotnost vozu. Za porušení předpisů je tomuto týmu zakázán start i v následujícím závodě. Svou výkonnost potvrdil Renault, Fernando Alonso zvítězil po třetí za sebou. Za volantem vozu McLaren překvapil náhradník za zraněného Montoyu, Alexander Wurz, který dovezl svůj vůz na třetím místě. Pro první body si dojel i poslední šampión Formule 3000 Vitantonio Liuzzi na voze Red Bull.

V Barceloně se konečně dočkal tým McLaren prvního vítězství a Kimi Räikkönen, který startoval z pole position pokořil Fernanda Alonsa na domácí půdě. Další příčky patřily Toyotě v pořadí Jarno Trulli Ralf Schumacher zatímco jeho bratr Michael Schumacher na Ferrari se potýkal s nestálostí pneumatik Bridgestone.

Do Velké ceny Monaka odstartoval z první pozice Kimi Räikkönen a vedení si udržel po celou dobu závodu a to i poté, co se na trať vydal safety car, když havaroval Christijan Albers. Závod se vydařil týmu Williams, když oba jeho piloti doprovodili Raikkonena na stupně vítězů.

Nürburgring hostil Velkou cenu Evropy a znovu se měnila pravidla. Dvoukolový systém kvalifikace se neosvědčil a došlo tedy k návratu k původnímu způsobu. Tato změna nejvíce vyhovovala Williamsu a Nick Heidfeld si tak zajistil první pole position. Nicméně start se nejlépe povedl Räikkönenovi, následoval Heidfeld, Jarno Trulli, David Coulthard. Během posledních kol bylo zcela evidentní, že pneumatika vedoucího Räikkönena není zcela v pořádku a ta také v nájezdu do posledního kola zátěž závodu nevydržela. Fernando Alonso tak nečekaně zvítězil a upevnil si vedoucí pozici v šampionátu.

Závody se přesunuly na severoamerický kontinent a z pole position se radoval Jenson Button a tým BAR, nastoupil k prvnímu závodu po diskvalifikaci v San Marinu. Na startu se ale přes Buttona přehnali oba vozy Renault jak Giancarlo Fisichella tak i Fernando Alonso. Zdálo se že závod bude záležitostí obou vozů Renault a obou McLarenů. Ale první z kola byl Fisichella, kterého zradila hydraulika. O pár kol později poslal svůj Renault proti zdi Alonso. Následující kolo to samé zopakoval i Button. V čele závodu kroužil Montoya a tak jsme byli svědky nepřímé týmové režie v podání týmu McLaren, když do boxu zavolali jako prvního Räikkönena, zatímco Montoya musel kolo čekat. Montoya byl následně diskvalifikován protože nerespektoval červené světlo při výjezdu z boxu. Indianapolis, kde se měla jet Velká cena Spojených států, bylo svědkem velkého trapasu, když firma Michelin doporučila svým jezdcům nestartovat v závodě, protože nebyla schopna zaručit jejich bezpečnost. To vše se stalo po sérii havárií během volných tréninků, když jejich příčinou byla nedostatečná pevnost zadních pneumatik. Do závodu tak nastoupily pouze týmy Ferrari, Jordan a Minardi a v tomto pořadí také projely cílem.

Návrat do Evropy vyšel nejlépe Alonsovi, který dovezl Renault před domácím publikem k dalšímu vítězství. Kimi Räikkönen na voze McLaren musel měnit motor a tak na startovním roštu přišel o výhodnou startovní pozici přesto se v závodě prodral až na druhé místo. Další stupně vítězů si zajistilo Ferrari s Michaelem Schumacherem za volantem. První body si zajistil Jenson Button s vozem BAR. McLaren Juana Pabla Montoyi musel překonat problémy s hydraulikou a odstoupil ze třetího místa. Zatímco druhý Renault Giancarla Fisichelli byl penalizován a spadl na 6. místo. Závod v Británii potvrdil spolehlivost současných vozů F1, cíle se dočkalo 19 vozů z 20. Očekával se souboj McLarenu a Renaultu a to především Alonsa a Räikkönena. Zatímco Alonso startoval z pole position, Kimi Räikkönen znovu musel měnit motor. Vítězství si poprvé ve službách McLarenu vybojoval Juan Pablo Montoya, Alonso si pojistil náskok druhým místem, chyba v boxech stála třetí místo Fisichellu a tak nakonec třetí dojel Räikkönen.